Auschwitz – Birkenau

V pátek 23. 9. 2016 jsme se vydali navštívit jedno z nejtemnějších míst lidské historie.

Koncentrační a vyhlazovací tábor, vybudovaný v Polsku nacisty během 2. světové války, leží v blízkosti města Osvětim. Původně měl sloužit jako tábor pro polskou inteligenci a odbojáře, avšak na jaře roku 1940 se rozhodlo, že právě toto místo poslouží ke konečnému řešení židovské otázky. Smrt zde nalezlo přes 1 100 000 lidí.

Aby se minulost uchovala v paměti, z Auschwitzu se stal památník, který je přístupný veřejnosti.

Autobus nás vyzvedl před budovou gymnázia a okolo deváté jsme se vydali na dlouhou cestu, která trvala nekonečných pět hodin.  První zastávka byla v Olomouci, kde jsme vyzvedli naši „autobusovou průvodkyni“. Ta nám ve zkratce vyprávěla o 2. světové válce. Také nám sdělila pár zajímavostí o samotném Polsku.

Druhá „zdravotní zastávka“ byla na benzinové pumpě za Frýdkem-Místkem. Protáhli jsme se, osvěžili a byl čas opět vyrazit.

Dorazili jsme na místo. Dostali jsme sluchátka, vysílačku, „táborovou průvodkyni“ a prohlídka mohla začít.

Kasárna rakouské, později polské armády, se proměnila v tábor v roce 1940 na rozkaz Heinricha Himmlera. Budovy, které se zachovaly do dnešních dnů, slouží jako muzea. V jednom baráku jsme viděli přes 1000 kg vlasů obětí, v druhém zase obrovský kontejner s nádobím, brýlemi, kufry…

Po prohlídce hlavního tábora jsme se přesunuli do 3 km vzdálené Březinky.  Kam oko dohlédlo, tam se rozprostírala obrovská planina se základy ohořelých domů, strážními věžemi a vysokými ploty. Auschwitz II. – právě zde  na rampě probíhala selekce. Zdraví muži šli pracovat. Ženy, děti, staří, postižení – do plynu.

Po ukončení téměř tříhodinové prohlídky jsme poděkovali  průvodkyni, dali sbohem chmurnému místu a po paté hodině jsme seděli v autobuse, který nás odvezl domů.

Co jsme si z návštěvy Osvětimi (nejspíš) odnesli? Snažme se konat tak, aby se minulost neopakovala.

Autor: Monika Konečná 2.B
Foto: Matěj Hanačík 2.B