Naše studentka Anna Dvořáková překonala se svým týmem kanál La Manche

Naše letošní maturantka Anna Dvořáková byla součástí štafety plavců Oddílu sportovního plavání Hodonín, kterým se 4. srpna podařilo přeplavat kanál La Manche, a to ve skvělém čase 10:01:19, kterým navíc dosáhli nového českého rekordu v kategorii štafet! Moc gratulujeme k tak výjimečnému úspěchu!

Anička byla tak hodná, že nám zodpověděla několik otázek.

Jak ses k plavání dostala?
Už odmalička jsem vodu milovala, trávila jsem každé léto v našem bazéně na zahradě. S rodiči jsme také každý rok jezdili do Chorvatska a já jsem většinu času byla pod vodou a lovila kamínky. Rodiče mě poté přihlásili do Oddílu sportovního plavání v Hodoníně a zhruba od 8 let jsem na bazéně skoro jako doma.


Kdy vyvstala ta myšlenka, že byste chtěli La Manche přeplavat?
Už sedmým rokem objíždím závody Českého poháru v dálkovém plavání a jsem obklopena lidmi, kteří La Manche nebo podobné přeplavby absolvovali. Právě jeden z přemožitelů kanálu nás na tuto myšlenku přivedl a doporučil nám lodivoda. My jsme na základě toho svolali poradu a v roce 2020 jsme si řekli: Jdeme do toho!


Jak dlouho trvala příprava a v čem spočívala? Bylo to „jen“ o plavání?
V době covidu jsme se začali otužovat a připravovat se tak na studenou vodu, která měla při naší přeplavbě 15–17 stupňů. Samozřejmě jsme také dál intenzivně trénovali a závodili v otevřené vodě, absolvovali jsme také tréninky v moři a za tmy. Já jsem se individuálně připravovala i doma, do tréninkového plánu jsem zařadila posilování a skákání přes švihadlo. Při přeplavbě jsme pak všechny tréninky a uplavané kilometry zúročili a domů jsme si odvezli nový český rekord šestičlenných štafet.


Co bylo na přípravě nejtěžší?
Pro mě bylo na přípravě nejtěžší překonat strach z neznáma. Sice mám k moři velmi blízko, ale vědomí, že jsem sama ve vodě uprostřed širého moře nepředstavitelné hloubky mě děsilo. Okolní trajekty, které nás někdy velmi blízko míjely mi na odvaze také nepřidávaly. Zvolila jsem proto taktiku, že se budu dívat pouze na doprovodnou loď a na otevřené moře se dívat nebudu. To se mi povedlo a já si pobyt ve vodě užila.


Co bylo nejtěžší na samotném přeplavání?
Některé z nás trápila mořská nemoc nebo medúzy, já jsem zase zápasila s velkými vlnami a silným proudem. Byla jsem ale ráda, že s vlnami bojuji ve vodě, a ne na lodi, mořská nemoc mě proto moc nepostihla. Samozřejmě jsem bojovala se zmíněným strachem, jakmile mi doprovodná loď trochu uplavala, co nejrychleji jsem se snažila jí vyrovnat.


Co tě nejvíc překvapilo, ať už pozitivně, či negativně?
Překvapilo mě, když jsem vlezla z lodi do vody, nemohla jsem se normálně nadechnout, protože mě sevřel chlad vody. Po pár minutách jsem to prodýchala, uklidnila se a pak už jsem při plavání žádnou zimu necítila. I při trénincích v Anglii mi voda vůbec studená nepřišla, to mě překvapilo asi nejvíc.


Jaký si odnášíš nejsilnější zážitek?
Celá přeplavba je pro mě nezapomenutelným zážitkem, ale pokud bych měla vyzdvihnout jednu věc, byla by to dobrá nálada v průběhu celé přeplavby. Všichni jsme se navzájem podporovali a všem potížím se společně smáli. Taky mě velmi potěšilo, když jsem zjistila, kolik lidí naši cestu sledovalo a na dálku prožívalo spolu s námi. Jsem moc ráda, že nám tolik lidí fandilo.

718011be-36cc-4819-88ef-456f7d3fa8d4.jpeg

ad.jpeg

e32426d5-983c-4184-9a6d-15f7e8dde2d1.jpeg

Fotografie poskytla Anna Dvořáková.

Vytisknout stránku Vytisknout stránku18. 8. 2023, 10:50, zobrazeno 341x