Sto let od úmrtí Josefa Klvani

Dne 13. srpna 2019 uplynulo sto let od úmrtí významné osobnosti Moravy – zakladatele a prvního ředitele kyjovského gymnázia – Josefa Klvani, jehož příjmení je dlouhá léta součástí názvu této školy (1936–1942, 1945–1953, 1992–dosud). Připomeňme si rozhodující momenty z jeho pestrého životopisu.
Autor: RNDr. Vladimír Kotík 

Josef Klvaňa se narodil dne 22. ledna 1857 ve Vídni, v IX. městském obvodu, v městské části Alservorstadt. Jeho rodiče byli Moravané – otec Antonín Klvaňa narozený roku 1829 v Býškovicích u Bystřice pod Hostýnem a matka Anna, rozená Žváčková, narozená roku 1828 v Nové Vsi u Litovle.

Asi v roce 1858 se rodiče přestěhovali do Kartouz u Mohelnice, kde si najali zájezdní hostinec.

V roce 1860 otec koupil dům v Lipníku nad Bečvou, Hrnčířská ulice č. 274/8, kam se s rodinou přestěhoval. Josef Klvaňa v Lipníku prožil své dětství.

V letech 1863 až 1867 navštěvoval v piaristické koleji v Lipníku čtyřtřídní utrakvistickou (dvojjazyčnou) školu. V následujících dvou letech 1867 až 1869 chodil do dvoutřídní německé piaristické reálky v Lipníku.

V letech 1869 až 1877 vystudoval osmileté české C. k. slovanské státní gymnasium v Olomouci. Tehdy to byla první česká střední škola ve střední a severní Moravě. Ke studiu na gymnáziu byl přijat na základě svého vynikajícího vysvědčení z reálky bez přijímací zkoušky. Profesoři olomouckého gymnasia v Klvaňovi vzbudili zájem o mineralogii, petrografii a geologii. V tomto období se Klvaňa začal zajímat o národopis. Dne 26. července 1873 se v Olomouci setkal s Františkem Palackým. Téhož roku vstoupil do studentského literárního spolku Uměna a začal psát básně. Maturitní zkoušku složil dne 17. července 1877 s vyznamenáním. O prázdninách 1877 zpíval na pěvecké akademii v Lipníku pod taktovkou samotného Antonína Dvořáka.

V letech 1877 až 1880 navštěvoval Filozofickou fakultu utrakvistické C. k. Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde studoval matematiku, fyziku a další přírodní vědy (biologii, geologii, mineralogii a petrografii). Během svého pražského pobytu se stýkal se známými osobnostmi české kultury jako například s Františkem Bílým, Janem Herbenem, Vojtěchem Náprstkem, Františkem Ladislavem Riegrem, Janem Nerudou, Jaroslavem Vrchlickým, Juliem Zeyerem, Adolfem Heydukem, Antonínem Dvořákem a Bedřichem Smetanou. Filozofickou fakultu pražské C. k. Karlo-Ferdinandovy univerzity úspěšně absolvoval dne 15. října 1880.

Od 1. února 1879 do 15. září 1882 pracoval jako asistent mineralogického oddělení Musea království Českého v Praze. Dne 15. července 1880 publikoval poprvé svou odbornou práci, a sice cyklus „O nových nerostech“ v časopise Vesmír. Dne 24. června 1881 přednášel v Královské české společnosti nauk v Praze „O síranech z fyllitických břidlic z Tróje u Prahy“. Tato velmi kvalitní přednáška byla vydána jako první Klvaňova samostatná tištěná publikace. V červnu 1882 vypracoval úspěšně klauzurní práce z matematiky a fyziky, podrobil se ústní zkoušce z matematiky, českého a německého jazyka a dne 5. července 1882 C. k. česká vědecká zkušební komise pro gymnasiální učitelství v Praze prohlásila Josefa Klvaňu „za spůsobilého, aby vyučoval mathematice a fysice na gymnasiích nižších jazykem českým“.

O prázdninách roku 1882 v Lipníku několik dní spolupracoval s národopiscem, dialektologem a sběratelem moravských lidových písní prof. Františkem Bartošem, který ho přesvědčil, aby nezůstával v Čechách, ale aby šel pracovat na Moravu a aby zde přijal místo suplenta na nově zřizovaném kroměřížském gymnasiu. Od 16. září 1882 do 15. září 1884 tedy vyučoval na českém gymnasiu v Kroměříži. V červnu 1883 vypracoval úspěšně klauzurní práce ze zoologie a z botaniky, podrobil se ústní zkoušce ze zoologie, z botaniky a z mineralogie a dne 3. července 1883 C. k. česká vědecká zkušební komise pro gymnasiální učitelství v Praze prohlásila Josefa Klvaňu „za spůsobilého, aby vyučoval přírodopisu na gymnasiích vyšších jazykem českým“. V dubnu 1884 vypracoval úspěšně klauzurní práci a podrobil se doplňovací ústní zkoušce z kreslení a dne 30. dubna 1884 C. k. zkušební komise pro obecné národní a občanské školy v Olomouci prohlásila Josefa Klvaňu „za spůsobilého k samostatnému vyučování na školách občanských s vyučovací řečí českou těmto předmětům: mathematice, fysice, přírodopisu a kreslení“. V květnu 1884 se v Olomouci setkal opět s Antonínem Dvořákem, který Klvaňu pozval na zkoušku svého oratoria „Stabat Mater“ v olomouckém městském divadle, kterou osobně řídil.

Dne 23. července 1884 se Josef Klvaňa ve farním chrámu Páně u sv. Jindřicha v Praze oženil s Rosalií Šmídovou. Přesto, že Klvaňova manželka byla několikrát těhotná, jejich manželství zůstalo bezdětné.

V září 1884 Josef Klvaňa dostal nabídku místa suplenta od ředitele nově zřizovaného českého gymnasia v Uherském Hradišti Josefa Lošťáka (rodáka ze Ždánic u Kyjova), kterou přijal. Od 16. září 1884 do 31. srpna 1898 vyučoval na českém gymnasiu v Uherském Hradišti, kde podle svých slov prožil nejkrásnější období svého života. V roce 1885 byl ustanoven skutečným učitelem gymnasia a roku 1888 profesorem gymnasia. Během svého působení v Uherském Hradišti se velmi intenzívně věnoval národopisné práci – od roku 1884 publikační činnosti, od roku 1886 národopisným návštěvám vesnic a od roku 1889 fotografování lidových krojů. V květnu 1890 byl jmenován dopisujícím členem C. k. říšského geologického ústavu ve Vídni a v říjnu 1890 byl zvolen dopisujícím členem České akademie císaře Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění. V roce 1892 spoluorganizoval Slovenskou národopisnou a hospodářskou výstavu v Hodoníně. V roce 1893 Josefa Klvaňu navštívili František Bartoš a Leoš Janáček, na jejichž počest Klvaňa do uherskohradišťské Besedy pozval hudce z Velké nad Veličkou.

Od 1. listopadu 1894 do 30. září 1898 Josef Klvaňa působil ve funkci okresního školního inspektora pro hodonínský okres, přitom dva dny v týdnu stále vyučoval na C. k. českém vyšším gymnasiu v Uherském Hradišti. Ministerstvo kultu a vyučování Josefa Klvaňu pověřilo zpracováním učebních osnov pro ruční práce se zřetelem na práce lidové (šití a vyšívání) pro všechny kategorie obecných a měšťanských škol i dívčích pedagogií. Klvaňa organizoval ústřední slovácký výbor pro přípravu Národopisné výstavy v Praze 1895 a měl lví podíl na zajištění moravsko-slováckého oddělení této výstavy. V prosinci 1895 byl jmenován c. k. konzervátorem Centrální komise pro zachování památek uměleckých a historických ve Vídni, na starost dostal oblast Uherskohradišťska, Uherskobrodska, Hodonínska a Kyjovska. V květnu 1897 Klvaňu navštívil při své studijní cestě na Slovensko spisovatel Alois Jirásek.

V zimě roku 1897 byl Josef Klvaňa požádán deputací kyjovských radních tvořenou JUDr. Karlem Kozánkem, MUDr. Severínem Joklíkem a Františkem Trčkou, aby přijal místo ředitele nově zakládaného českého gymnasia v Kyjově. Po poradě se zemským školním inspektorem Janem Slavíkem podal žádost o toto místo. Od 1. srpna 1898 až do své smrti dne 13. srpna 1919 byl ředitelem českého gymnasia v Kyjově. Zúčastnil se zakládání již třetího nového českého gymnázia na Moravě a skvěle ho vedl po jedenadvacet let. V letech 1899 až 1908 podnikal každoročně letní prázdninové poznávací cesty po Evropě. V červnu 1909 byl zasažen třemi záchvaty mrtvice a do ledna 1911 dostal zdravotní dovolenou. Dne 5. května 1913 císař František Josef I. udělil Josefu Klvaňovi titul vládní rada. Během první světové války ve školních letech 1915/16 a 1916/17 nebylo pro zdejší protirakouskou odbojovou činnost kyjovské gymnasium otevřeno. Klvaňa věnoval veškeré své síly snaze o jeho znovuotevření, což bylo v září 1917 korunováno úspěchem. U příležitosti vzniku Republiky československé Josef Klvaňa dne 1. listopadu 1918 upravil třetí sloku národní hymny „Kde domov můj“ se zřetelem ke všem čtyřem československým zemím, která zazněla na bohoslužbě v kyjovské gymnasijní kapli za zdar nového státu.

Dne 16. července 1919 byl Klvaňa znovu raněn mozkovou mrtvicí. Dne 13. srpna 1919 v 17 hodin v Kyjově Josef Klvaňa zemřel. Smuteční obřad se konal dne 15. srpna 1919 odpoledne v gymnasijní kapli sv. Josefa Kalasanského v Komenského ulici. Za obrovské účasti veřejnosti byl Klvaňa pohřben podle své poslední vůle do hrobu své manželky v Kyjově u kaple sv. Josefa na Újezdě. Smuteční řeč nad hrobem pronesl jeho žák z maturitního ročníku 1907 Alois Gregor. I po stu letech je Klvaňovo gymnázium Kyjov hrdé na svého prvního ředitele, vynikajícího učitele, přírodovědce a národopisce.

160. výročí narození Josefa Klvani a kyjovské gymnázium

Dne 22. ledna 2017 uplynulo 160 let od narození významného národopisce Moravy, přírodovědce, učitele a prvního ředitele kyjovského českého gymnázia Josefa Klvani.

Poprvé se jméno této osobnosti objevilo v názvu naší školy v roce 1936. Tehdy to bylo 16 let po jeho smrti, kdy se na žádost profesorského sboru gymnázia rozhodl ministr školství a národní osvěty Emil Franke dne 23. března 1936 udělit škole název „Státní československé reálné gymnasium Josefa Klvani v Kyjově“. Tím se podařilo vyzvednout význam tohoto vědce a pedagoga nejen pro město Kyjov, ale i pro celou Moravu. Po německé okupaci v roce 1939 byl z důvodu změněných státoprávních poměrů název školy zkrácen o první dva přívlastky na „Reálné gymnasium Josefa Klvani v Kyjově“, ale Klvaňovo jméno v něm ještě zůstalo. To však němečtí ideologové dnem 1. ledna 1942 z názvu zcela vypustili a škola se až do konce okupace jmenovala stručně „Reálné gymnasium v Kyjově“. Hned po osvobození Kyjova 28. dubna 1945 se Klvaňa do názvu školy vrátil: „Klvaňovo státní reálné gymnasium v Kyjově“. Po postátnění škol podle nového školského zákona z 21. dubna 1948 byl název opět zkrácen na „Klvaňovo reálné gymnasium v Kyjově“. Od 1. září 1949, po přeměně osmiletého gymnázia na čtyřleté, byl název zkrácen na „Klvaňovo gymnasium v Kyjově“. Dnem 1. září 1953 byla podle školského zákona z 24. dubna 1953 gymnasia zrušena a byly zavedeny jedenáctileté střední školy. Proto se Klvaňovo jméno z názvu školy opět vytratilo. Škola tehdy navíc opustila svou historickou budovu a byla přestěhována z Komenského ulice č. 549 na Újezd č. 990.

Josef Klvaňa byl pak vzpomenut v rámci Slováckého roku v Kyjově 1957, u příležitosti 100. výročí jeho narození, výstavou o jeho životě a díle v Okresním muzeu v Kyjově ve dnech 3. až 10. března 1957 a zejména pak odhalením pamětní desky na budově bývalého gymnasia v Komenského ulici č. 549 s textem: „Zde působil v letech 1898 – 1919 první ředitel českého gymnasia Josef Klvaňa, vynikající učitel, přírodovědec a národopisec.“. Dne 3.  řezna 1957 dopoledne proběhla ve velkém sále kyjovské Záložny vzpomínka na sté výročí narození Josefa Klvani. O Klvaňově působení v Kyjově promluvil jeho žák Dr. Maxmilián Kolaja, o jeho národopisné a přírodovědecké práci Dr. Ladislav Kunz a Dr. M. Pokorný. Další vzpomínkové akce na Klvaňu s výstavkami proběhly v tomto roce také v Brně, Olomouci, Hranicích na Moravě, Lipníku, Uherském Hradišti a v Břeclavi.

Po přestěhování školy z Újezdu č. 990 do původní budovy gymnázia na Komenského ulici č. 549 v létě 1990 a po přestávce dlouhé třicet devět let se jméno prvního ředitele Josefa Klvani do úředního názvu školy vrátilo dne 1. září 1992 v podobě „Klvaňovo gymnázium v Kyjově“. Na poradě profesorského sboru dne 7. ledna 1992 tehdejší ředitelka gymnázia PhDr. Michaela Trubačíková navrhla tento staronový název školy u příležitosti 135. výročí Klvaňova narození. Její návrh se setkal s jednoznačným souhlasem všech členů sboru. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky vyjádřilo dne 20. května 1992 s naším požadavkem souhlas a s platností od začátku nového školního roku naše gymnázium zařadilo do sítě škol pod výše uvedeným názvem. V den navrácení tohoto názvu naší škole byla také na budově školy Komenského č. 549 odhalena nová pamětní deska (na místě staré z roku 1957) s Klvaňovým reliéfem od akademického sochaře Václava Adolfa Kovaniče s textem: „Josef Klvaňa 22. 1. 1857 13. 8. 1919 První ředitel českého gymnázia v Kyjově, vynikající učitel, přírodovědec a národopisec.“. V září 1992 také proběhla výstava o našem prvním řediteli, kterou připravil tehdejší profesor dějepisu gymnázia Mgr. Lubor Nedbal ve spolupráci s Vlastivědným muzeem v Kyjově a Moravským zemským muzeem v Brně. K téže příležitosti jsem tehdy připravil osmdesátistránkovou bibliografickou brožuru „Josef Klvaňa. Vzpomínka ke 135. výročí narození“.

Oficiální název naší školy byl na základě dodatku ke zřizovací listině z 10. února 1996 změněn na „Klvaňovo gymnázium se sídlem Komenského ulice 549/550, 697 11 Kyjov“. Konečně Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky upravilo na základě dodatku č. 2 ke zřizovací listině z 12. října 1998 název školy na „Klvaňovo gymnázium, Kyjov, Komenského 549“. Tento název školy je platný doposud.

Nyní stručně o Klvaňově působení na kyjovském českém gymnáziu. Dne 1. srpna 1898 nastoupil na místo ředitele nově zakládaného Obecního českého gymnasia v Kyjově, které bylo zřízeno v září 1898. Svého úkolu se ujal bravurně a za dvě desetiletí v Kyjově vybudoval české gymnázium vysoké úrovně a širokého věhlasu. Po svých národopisných výletech do blízkého okolí začal podnikat i daleké cesty po Evropě (Itálie, Německo, Francie, Švýcarsko, Balkán, Řecko, Velká Británie, Belgie, Holandsko, Rumunsko, Bulharsko, Turecko). Dne 8. května 1901 ho postihla krutá rána, když tragicky zemřela jeho manželka Růžena. Klvaňovo manželství zůstalo bezdětné. Po postátnění kyjovského obecního gymnázia v roce 1908 byl Josef Klvaňa jmenován císařem Františkem Josefem I. ředitelem C. k. českého státního vyššího gymnasia v Kyjově. V červnu 1909 je Klvaňa postižen třemi záchvaty mrtvice, po nichž zůstal ochrnutý na pravé straně těla. Na dobu jednoho a půl roku dostal zdravotní dovolenou a po uzdravení se opět ujímá vedení gymnázia. V květnu 1913 císař František Josef I. udělil Josefu Klvaňovi titul vládní rada a ministerstvo veřejných prací projevilo Klvaňovi uznání za vynikající výsledky v jeho národopisné práci. Další ránou, která Klvaňu mimo vypuknutí první světové války těžce zasáhla, bylo uzavření kyjovského gymnázia ministerským nařízením, a to od září 1915 do září 1917. Žáci museli dojíždět do gymnázií v Bučovicích, Strážnici, Uherském Hradišti a Holešově. Dne 29. října 1918 Klvaňa nechal na budově gymnázia vyvěsit český a moravský prapor na znamení prohlášení samostatnosti Republiky československé a upravil text třetí sloky národní hymny „Kde domov můj“ se zřetelem ke všem čtyřem československým zemím a ta zazněla v gymnazijní kapli na bohoslužbě ke zdaru našeho nového státu.

Dne 16. července 1919 byl Klvaňa znovu raněn mozkovou mrtvicí. Za necelý měsíc později, dne 13. srpna 1919 v 17 hodin Josef Klvaňa v Kyjově zemřel ve věku 62 roků. Uzavřel se tak šlechetný a činorodý život vzácného člověka, který všechny svoje síly věnoval vědě, studentům a moravskému lidu. Dne 15. srpna 1919 odpoledne se v gymnazijní kapli sv. Josefa Kalasanského uskutečnil smuteční obřad za obrovské účasti veřejnosti. Josef Klvaňa byl pak pochován do hrobu své manželky v Kyjově u kaple sv. Josefa na Újezdě. Ani po osmi desítkách let po jeho úmrtí studenti kyjovského gymnázia na Klvaňu nezapomínají a věnují mu vždy na zahájení majálesu (od roku 1997) vzpomínku u jeho hrobu.